Bez vody a inzulinu není života. Diabetes mellitus vzniká z mnoha různých příčin, ale vždy se dá léčit inzulinem, a to, i když je inzulinu v organismu zdánlivě mnoho (důsledek inzulinové rezistence). Že neléčíme každého pacienta inzulinem, je sice pravda, ale v principu bychom mohli. Dáme‑li stranou pacienty s diabetem 1. typu, kteří se zatím bez inzulinu neobejdou, je zřejmé, že užití inzulinu u pacientů s diabetem 2. typu může být předmětem diskuse.
Americká FDA v těchto dnech rozhoduje o rozšíření indikace fixní kombinace ezetimib/simvastatin (Vytorin) a samotného ezetimibu (Zetia) užívaného v kombinaci se simvastatinem ke snížení rizika velkých kardiovaskulárních příhod u pacientů s chornickým onemocněním ledvin (CKD). Poradní výbor FDA pro endokrinologické a metabolické léky vedený dr. Abrahamem Thomasem (Henry Ford Hospital, Detroit) volil 16 ku 0 ve prospěch rozšíření indikace Vytorinu na pacienty s CKD nejsoucí na hemodialýze. Na druhou stranu tito odborníci hlasovali v poměru 10:6 proti rozšíření této indikace na dialyzované pacienty v konečném stadiu renálního selhání.
Zdravotníci často předpokládají, že pacient dostatečně vnímá sdělované informace týkající se onemocnění a léčby a tyto informace chápe tak, jak má. Nemocný člověk se však zpravidla nachází ve složité životní situaci a vzniká tak řada překážek, které brání adekvátní edukaci a v důsledku vedou k nedostatečné kompenzaci diabetu. Přehled nejčastějších překážek v kompenzaci diabetu přednesla na 15. ročníku konference Technologie v diabetologii (6. - 8. 10., Darovanský Dvůr) edukační sestra Vladimíra Havlová (IKEM, Praha). Svou přednášku obohatila řadou osobních zkušeností a kazuistik.

Zatím se týkají jen trhu v USA, nicméně jsou předznamenáním pro Evropu. Za prvé, americká FDA schválila vůbec první fixní kombinaci obsahující sitagliptin a simvastatin (Juvisync, MSD). Bude tedy možné současně léčit diabetes 2. typu i hypercholesterolémii. Za druhé, antidiabetikum exenatid (Byetta) lze v USA nově kombinovat s inzulinem glargin, u pacientů na metfominu nebo bez a/nebo na TZD, v kombinaci s dietou a tělesným cvičením (týká se nemocných, u nichž nelze adekvátní glykemické kontroly dosáhnout samotným inzulinem glargin).
Jak bych to tak jenom napsal. Oporou mých názorů na léčbu diabetu 2. typu je spíš přesvědčení než důkazy. A současně chovám přesvědčení, že zavilé přesvědčení vede mysl většinou na scestí slepé víry. A tuhle cestu nemám moc rád, tolik si pamatuji z dějepisu, že většinou nekončila dobře. Tedy aspoň pro většinu, sem tam někdo přežil, což bylo spíše výsledkem náhody než správnosti cesty narýsované fanatismem.
Uvádí to studie publikovaná nedávno v prestižním časopise Diabetes Care. Vedoucí studie, Dr. Christine G. Lee (Oregon Health and Science University, Portland) říká, že způsob, jakým inzulinové senzitizéry (především metformin) chrání svalovou hmotu, není znám. Jeho pochopení by mohlo vést k vývoji efektivní prevence sarkopenie.
Alespoň k takovému závěru dospěla observační studie publikovaná v časopise Menopause. Hlavní autorka studie, Catherine Kim (University of Michigan Health System v Ann Arbor), uvedla, že menopauza neměla další vliv na riziko vzniku diabetu. „Menopauza je jedním malým krokem v procesu stárnutí. Neznamená to, že po této životní fázi bude zdraví ženy horší než předtím."
Novější analyzátory krevních plynů mají schopnost měřit kromě pH také hodnoty elektrolytů a glykémie, navíc jde o zařízení typu POCT (point of care, v místě poskytování péče). Diagnostický proces by tak mohl být teoreticky urychlen a zjednodušen. Dosud však nebyla hodnocena přesnost analýzy krevních plynů ze žilní krve (VBG) u DKA a její srovnání s chemickým rozborem (elektrolyty v séru včetně sodíku, chloridu a bikarbonátu) v kontextu akutní hyperglykémie. Cílem předkládané práce bylo zhodnocení přesnosti měření elektrolytů analyzátorem VBG v diagnostice DKA a jeho srovnání s chemickou laboratoří.
Strana 7 z 55
«ZačátekPředchozí12345678910DalšíKonec»