Vstoupit do E-learningu
Domů > Odborné články
Vzdor délce užívání člověkem se rozvoj poznatků o způsobech, kterými mohou látky řady kanabinoidů z rostlin řady Cannabis působit v organismu obratlovců, se datuje vlastně až od první izolace psychotropně účinkujícího tetrahydrokanabinolu (delta-9-THC) v roce 1964 (Mechoulam R. a kol.). Při farmakologickém zkoumání této čisté látky pak teprve bylo možné prokázat v roce 1988, že její účinek je zprostředkováván navázáním na specifické struktury, zvané nyní kanabinoidní receptory, přinejmenším dvou podtypů: CB1 a CB2. V roce 1992 pak byla popsána první látka, která se vyskytuje v organismu přirozeně a váže se na stejné receptory, nazvaná objeviteli anandamid (Hanuš L. a kol).
Celý článek
Biochemická vyšetření jsou nejen klíčovou součástí diagnostiky diabetu, ale poskytují i mimořádně důležité informace o metabolickém stavu nemocného, o rozsahu postižení ledvin a umožňují odhalit onemocnění, která mohou s diabetem souviset. Období ekonomických restrikcí přináší oprávněnou snahu o racionalizaci monitorovaných parametrů s cílem provést jen taková vyšetření, jejichž provedení přispěje k adekvátní terapii nemocného, a nalézt jejich optimální frekvenci.
S platností vyhlášky č. 72/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 277/2004 Sb., upravující podmínky zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, spolu s novelizací zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích se dále zpřísňují a zpřesňují pravidla, resp. podmínky zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel. Především je kladeno - oproti předchozím úpravám - více důrazu na prokazování „nerizikového či bezpečného chování" u pacientů s diabetem a je také zakotvena oznamovací povinnost všem lékařům.
Diabetes je závažný problém, který se dotýká nejen pacientů zdravotníků ale celé společnosti. Z tohoto důvodu byl koncem 70. let postulován prof. Rybkou Národní diabetologický program, který byl v tezích přijat státní správou koncem 80. let. Od té doby byly opakovaně inovovány základní teze. Poslední velká revize tohoto programu proběhla na jaře 2011 na půdě České diabetologické společnosti. Po vnitřní oponentuře bylo osloveno Ministerstvo zdravotnictví se žádostí o přijetí tohoto programu. Na schůzce s ministrem zdravotnictví, MUDr. Hegrem, která byla iniciována Českou diabetologickou společností byly diskutovány hlavní teze programu.
Diabetes mellitus byl přijat jako závažný problém, jejž je třeba řešit. Přímým důsledkem jsou investice do vývoje nové farmakoterapie, které nyní přinášejí další a další nadějné výsledky. Již v současnosti se nabízejí stovky možných kombinací antidiabetických léků, a jak to tak vypadá, v brzké budoucnosti jich budou tisíce. Což je dobrá zpráva. Ta špatná zpráva je, že se bohužel zdá, že pro tak nepřeberné množství kombinací farmak bude na jedné straně dosti pacientů, na straně druhé nedostatek validních klinických studií, které by ukázaly výhodnost či nevýhodnost jednotlivých léčebných režimů.
Komplexní zhodnocení stavu osoby s diabetem vyžaduje provedení několika biochemických vyšetření, jejichž výsledky nám dají informaci o metabolickém stavu nemocného, pomohou specifikovat rozsah postižení ledvin a neposlední řadě i odhalit onemocnění, která mohou s diabetem souviset.
Medicína založená na důkazech (evidence-based medicine) je základním principem, na kterém je založen vývoj současné léčby a klinické praxe [1]. Jedná se o proces zabývající se systematickým hledáním, hodnocením a hlavně využitím současných výsledků klinického výzkumu při poskytování péče jednotlivým pacientům. Hodnotné a využitelné informace však nezískáme analýzou náhodně sebraných údajů od několika pacientů. Náhoda v sobě nese i možnost chybných výsledků, což může mít zvláště v klinické praxi závažné důsledky. Za zlatý standard pro získávání důkazů lze jednoznačně označit výstupy kontrolovaných prospektivních klinických studií [2].
Hypoglykémie, jak známo, je nežádoucím společníkem při léčbě diabetu, jenž zvyšuje nemocnost i úmrtnost pacientů s diabetem. U mnohých diabetiků vyvolává strach, pro který je někdy nemožné dosáhnout optimální glykemické kompenzace. Prevence hypoglykémie a její rekurence je proto důležitou součástí péče o tyto nemocné. Podílí se na ní jak lékař, zodpovídající za edukaci a nastavení individuální terapie šitou na míru každého pacienta, tak i samotný diabetik častým měřením glykémií a dodržováním doporučených opatření, jenž mohou frekvenci hypoglykémií značně snížit.
Terapie hyperglykémie u diabetu 2. typu je základním krokem pro prevenci pozdních komplikací. V současnosti je obecně přijímaným cílem léčby dosažení normálních hodnot glykémie u většiny pacientů. S výjimkou studie ADVANCE je v klinických studiích dosahováno cílové (těsné) kompenzace pouze u poloviny, maximálně 60 % nemocných. Jednou z cest, jak zlepšit tyto výsledky, je zavádění nových terapeutických modalit.
Česko patří k zemím s nejvyšší spotřebou alkoholu na světě a je zde i vysoce nadprůměrná spotřeba nealkoholových drog. Časté je také zneužívání tabáku. Je zřejmé, že množiny osob s diabetem a těch, kdo zneužívají psychoaktivní látky, se částečně překrývají. K tomu dochází i v jiných zemích (např. Ng et al, 2004). To komplikuje léčbu diabetu a současně zvyšuje riziko zdravotních škod působených návykovými látkami.
Článek připomíná incidenci, etiologii a prevalenci erektilní dysfunkce (ED) u diabetických pacientů, shrnuje zkušenosti s užitím PDE5 inhibitorů i dalších terapeutických postupů včetně psychoterapie.
Bez vody a inzulinu není života. Diabetes mellitus vzniká z mnoha různých příčin, ale vždy se dá léčit inzulinem, a to, i když je inzulinu v organismu zdánlivě mnoho (důsledek inzulinové rezistence). Že neléčíme každého pacienta inzulinem, je sice pravda, ale v principu bychom mohli. Dáme‑li stranou pacienty s diabetem 1. typu, kteří se zatím bez inzulinu neobejdou, je zřejmé, že užití inzulinu u pacientů s diabetem 2. typu může být předmětem diskuse.
Jak bych to tak jenom napsal. Oporou mých názorů na léčbu diabetu 2. typu je spíš přesvědčení než důkazy. A současně chovám přesvědčení, že zavilé přesvědčení vede mysl většinou na scestí slepé víry. A tuhle cestu nemám moc rád, tolik si pamatuji z dějepisu, že většinou nekončila dobře. Tedy aspoň pro většinu, sem tam někdo přežil, což bylo spíše výsledkem náhody než správnosti cesty narýsované fanatismem.
Předkládáme vám přehledná doporučení podložená vědeckým poznáním i praktickými zkušenostmi autora, jejichž pochopení a dodržování je předpokladem správné léčby pacientů s diabetem.
Výbor ČDS schválil „Doporučený postup Selfmonitoring glykémie v lékárně", který by měl přispět ke zlepšení depistáže diabetu v České republice. Doporučený postup najdete ZDE.
Česká diabetologická společnost (ČDS) připravila Návrh Národního diabetologického programu 2011, jehož cílem je zlepšení péče o nemocné s diabetem v ČR. O základních tezích programu je s ČDS možné diskutovat až do 15. září 2011 (připomínky lze zasílat na adresu sekretariátu ČDS ČLS J. E. Purkyně, Sokolská 31, 120 26 Praha 2 nebo na e-mail diabetologie@email.cz). Verzi programu z poloviny srpna si můžete přečíst ZDE.
Diabetes mellitus je hetorogenní skupinou onemocnění, jejichž společným jmenovatelem je hyperglykémie. Jednotlivé nosologické jednotky se liší etiopatogeneticky, s čímž souvisí průběh onemocnění, léčba a v neposlední řadě sklon k orgánovým komplikacím. Stanovení přesné diagnózy, specifikace typu diabetu, je proto zásadní. Určit typ diabetu se v mnoha případech podaří až po letech trvání onemocnění, kdy zejména klinický obraz dotvoří finální diagnózu.
Je tu poslední "opáčko" z diabetologie. Správné odpovědi jako obvykle najdete v newsletteru dm2t v pondělí 15. srpna. Budeme moc rádi, pokud nám napíšete, jak vám test šel, které otázky byly nejsložitější, nebo ke kterým máte jakékoli připomínky. Bude nás také zajímat, zda si přejete na stránkách dm2t na podzim přečít aktuální články na některé z testových témat! Pište nám na info@dm2t.cz, nejzajímavější příspěvky zveřejníme (klidně anonymně). Krásný zbytek léta přeje redakce.
Chronické diabetické ulcerace představují zátěž nejen pro pacienty, ale i pro zdravotnické systémy. Cílem zde prezentované studie bylo zjistit efekt hyperbarické oxygenoterapie (HBOT - hyperbaric oxygen therapy) na léčbu chronických diabetických ulcerací.
Kyselina thioktová (α-lipoová) je látka uplatňující se jako kofaktor v mnoha enzymatických komplexech, je součástí citrátového cyklu i dýchacího řetězce. Především pro své antioxidační vlastnosti se stala žádaným dietním suplementem. Známý je také její pozitivní efekt na některé chronické komplikace diabetu.Sledovali jsme vliv kyseliny thioktové na bolestivé projevy diabetické polyneuropatie. Kyselina thioktová podávaná formou nitrožilní infuze po dobu deseti dnů významně snížila tyto projevy u hospitalizovaných diabetiků 1. a 2. typu.
www.msdi.cz
www.e-interna.cz
www.tlukotsrdce.cz