Vstoupit do E-learningu
Od 20. června 2011 bude na internetovém portálu www.diapomocnik.cz spuštěna internetová podoba Pomocníka diabetologa. Pomocník diabetologa, určený všem lékařům pečujícím o diabetiky, je v tištěné podobě již více než 10 let vydáván každoročně v květnu a distribuován do všech diabetologických ambulancí v České republice i řadě lékařů dalších specializací, kteří ve své praxi pečují o diabetiky. Tištěná verze obsahuje všechny relevantní kontaktní, produktové a ostatní údaje z oboru - informace o odborných společnostech, institucích, výrobcích léků, diabetologické techniky, dia obuvi či sladidel, přehled odborných knihoven, lékařských kongresů a konferencí, literatury a další potřebné údaje.
Celý článek
Diabetická asociace ČR (DA ČR) se ve spolupráci s Českou diabetologickou společností pravidelně snaží získávat data vypovídající o epidemiologii diabetu a výsledcích léčby. V poslední době se opírají o údaje, které získali od Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), a také o data ÚZIS. Předkládáme ve spolupráci s prof. Milanem Kvapilem, prezidentem DA ČR, první vyhodnocené informace za rok 2009. „Nové léky v diabetologii jsou velkým přínosem, ale protože jejich cena je vysoká, měli bychom mít dostatek kvalitních důkazů o jejich účinnosti v běžné praxi", vysvětluje prof. Kvapil důvody sběru těchto informací.
Snad každý při nedávných tahanicích o výši DPH a případných výjimkách zaslechl, že kromě již proslavených brambor by se výjimka měla vztahovat i na diapotraviny. Lékaři i většina průměrně informovaných diabetiků jistě dávno vědí o diapotravinách to, o čem se před měsícem rozhodla politiky informovat (konkrétně ministra zdravotnictví Hegera a ministra financí Kalouska) Česká diabetologická společnost - ČDS (viz dále). Dnes jsou už výjimky z DPH sice mimo hru, přesto se k dopisu, který je v původním znění k dispozici na webu ČDS, vracíme, neboť zvýšení DPH, ač nebude tak výrazné, jak se původně navrhovalo, může ztížit situaci diabetiků, zejména těch více nemocných.
Diabetologickým světem obchází strašidlo hypoglykémie. Je mnohem častější, má mnohem závažnější důsledky a mnohem významnější klinický dopad při léčbě diabetu 2. Typu, než se donedávna soudilo. Je limitem dosažení těsné kompenzace. Její nejčastější příčinou hned po inzulinu je sulfonylurea. Tak proč ji nezrušíme? Není to tak jednoduché.
Pro farmakoterapii je na základě studií a průkazu prevence makrovaskulárních komplikací celosvětově doporučován jako lék první volby metformin. Navíc, jak se prokázalo v poslední době i prospektivním sledováním pacientů s diabetem (populace zatížené vyšším rizikem vzniku malignit), ten, kdo je léčen metforminem, maje diabetes, má i snížené riziko vzniku některých typů karcinomů. Jenže s metforminem terapie diabetu 2. typu nevystačí.
Karcinom pankreatu je vysoce smrtící onemocnění, které je pátou nejčastější příčinou smrti u mužů a šestou u žen v západním světě. Medián přežití je méně než šest měsíců a pětileté přežití se pohybuje mezi 1 - 4 % (Jemal et al. 2007). Diabetes mellitus je nezávislý rizikový faktor karcinomu pankreatu.
V rámci nedávné akce Technologie v diabetologii 2010 představila MUDr. Hana Krejčí Ph.D. z III. interní kliniky VFN zkušenosti přední odbornice na těhotné diabetičky, MUDr. Mileny Moravcové z Gynekologicko-porodnické kliniky VFN v Praze.
Je samozřejmé, že vysoké procento pacientů s diabetes mellitus s obezitou trpí 2. typem tohoto onemocnění. Přesto se však nezřídka může jednat i o jiný typ diabetu. Pokusili jsme se v krátkosti upozornit na symptomy, které mohou upozornit na jiných typ diabetu u obézních pacientů a shrnout základní diagnostické prvky determinující správnost diagnózy.
Pacienti s MODY diabetes byli donedávna více méně opomíjenou skupinou, rozptýlenou bez správné diagnózy mezi pacienty s jinými typy diabetes mellitus. Zvýšený zájem o diagnostiku MODY diabetu umožnila širší dostupnost genetického vyšetření a především poznání, že frekvence MODY diabetu v populaci je významně vyšší než se původně předpokládalo. Odhadem může tvořit 3-5 % všech diabetiků v ČR. Přitom v současné době je genetickým vyšetřením v ČR potvrzeno jen o něco málo více než 300 rodin s MODY diabetes mellitus.
Syndromem diabetické nohy je v ČR postiženo až 15 - 25 % všech diabetiků, což převedeno do číselné podoby znamená cca 40 tisíc diabetiků. Protože se jedná o relativně velké procento diabetiků, měla by být této problematice věnována velká pozornost. Druhým důvodem, proč by se této problematice měla věnovat zvýšená pozornost je ten, že syndrom diabetické nohy významným způsobem zhoršuje kvalitu života.
NEPŘEHLÉDNĚTE! Ve dnech 10. - 12. 6. 2010 se v Praze konal 33. kongres České nefrologické společnosti (ČNS). Doc. Miroslava Horáčková z Pracoviště klinické nefrologie a dialýzy Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol pro DM2T.CZ připravila souhrn informací nejzajímavějších pro praxi diabetologa včetně nejnovějších statistických dat z nefrologie.
S již roky narůstajícími možnostmi Čechů navštívit v rámci dovolené prakticky jakoukoliv oblast světa, narůstá riziko inekcí, se kterými se v naší zemi setkáváme velmi zřídka a které mají často těžký průběh a často s fatálními následky. Výrazně proto roste význam očkování před návštěvou endemických oblastí. Cílem tohoto článku je vytvořit stručný přehled infekčních rizik a očkovacích možností. U diabetických pacientů není diabetes kontraindikací před vakcinacemi, naopak, preventivní očkování se v odůvodněných případech doporučuje.
Pracovní setkání u Máchova jezera se stalo již tradiční akcí, pořádanou Diabetologickými centry FN Motol a FN v Plzni. Ve druhé části příspěvků z tohoto setkání se dozvíte, jak lze využít genetiku v diabetologii, jaká je role aspirinu v primární prevenci KV chorob, co je považováno za největší objevy diabetologie a to, že vyšetřování mikroalbuminurie u diabetiků je v ČR zanedbáváno.
Diabetes mellitus typu 2 (DM2T) je nepochybně jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění (KVO). Pacient s DM2T je v nejvyšším riziku KV příhody. Ve snaze jeho riziko snížit, je třeba ho léčit komplexně, včetně ovlivnění hyperlipoproteinémie (HLP), resp. v případě diabetika typické diabetické dyslipidémie (DLP). Diabetická DLP je charakterizována obvykle normálním nebo jen mírně zvýšeným LDL-C, ale se zvýšeným zastoupením „malých denzních" částic a také se zvýšením koncentrace apolipoproteinu B (apoB). Významnou odchylkou lipidového spektra pak je především snížení koncentrace HDL-C, navíc provázené zvýšením hladiny triglyceridů.
Ischemická choroba srdeční je 2x častější u mužů diabetiků než nediabetiků a u žen dokonce 4x častější. U diabetiků, kteří trpí diabetem 1. typu, můžeme očekávat manifestaci ICHS až po řadě let trvání diabetu (10 a více let od diagnózy diabetes mellitus). Na druhou stranu u pacientů s diabetes mellitus 2. typu se ICHS může objevit již při diagnóze diabetes mellitus nebo může být náhodným nálezem právě při diagnóze infarktu myokardu. Prognóza diabetika po akutní koronární příhodě je podstatně horší než nediabetika a to jak rizikem recidivy infarktu myokardu, tak i zvýšeným rizikem vzniku komorových arytmií. Letalita na infarkt myokardu je u diabetiků 31 % vs. 19,5 % u nediabetiků. (Greay, Yudkin, 1997).
Molekulárně-genetická diagnostika monogenního diabetu v ČR: MUDr. Dušátková prezentovala souhrnnou práci mapující dosavadní scereening monogenního diabetes mellitus v ČR. Dosud byl v ČR MODY diabetes prokázán u 167 rodin (celkem pozitivně screenováno 416 osob). Vyšetření potvrdilo příslušnost 119 pacientů k MODY 2 , 33 pacientů k MODY 3 a 14 pacientů k MODY 1. De novo byla zachycena 1 mutace u MODY 3 pacienta.
Cílem tohoto projektu bylo získání informací o reálném výsledku implementace doporučených postupů v ordinacích diabetologů.
Trochu provokativní názory na cíle léčby diabetu v duchu Nové diabetologie
Přímým důsledkem hyperglykémie jsou komplikace akutní a pozdní/chronické. Akutní komplikace sice stále hrozí, ale z hlediska incidence se dostaly v posledních letech stranou zájmu odborné i laické veřejnosti. Naopak, do popředí zájmu se dostaly komplikace pozdní. Tyto schématicky rozdělujeme na specifické (přímý a specifický důsledek hyperglykémie, tzv. komplikace mikrovaskulární) a komplikace nespecifické (akcentovaná ateroskleróza z hlediska doby manifestace, závažnosti postižení a prevalence v populaci osob s diabetem).
Postprandiální glykémií rozumíme koncentraci glukózy v krvi v době mezi 60. - 120. minutou po požití jídla. Normální hodnota postprandiální glykémie je do 7,8 mmol/l. Postprandiální glykémii je v poslední době věnována stále větší pozornost, neboť na mnoha studiích bylo prokázáno, že je jedním z rizikových faktorů pro rozvoj komplikací diabetu mellitu - zejména pak pro rozvoj kardiovaskulárních onemocnění. Postprandiální glykémie byla dlouho opomíjeným faktorem.
Diabetes mellitus je název heterogenní skupiny nemocí, jejichž společným znakem je hyperglykémie. Z hlediska zdravotnického epidemiologického, ekonomického i sociálního se stalo toto onemocnění závažným problémem na celém světě. V České republice je dle údajů ÚZIS registrováno 749 000 osob s DM. Podle údajů VZP i DAČR resp. ČDS se náklady na léčbu DM v ČR pohybují okolo 20 miliard Kč ročně. I v ČR platí, to co je prokázáno řadou analýz v různých zemích. Většina nákladů na léčbu diabetes mellitus je určena na terapii komplikací DM, které jsou přímým důsledkem jednak hyperglykémie, jednak konkomitujících patologických odchylek (obezita, hypertenze, dyslipidémie, prokoagulační stav).
Strana 1 z 2
www.msdi.cz
www.e-interna.cz
www.tlukotsrdce.cz